Poradna on-line










První psychologická poradna zejména pro ženy. 


Nebuďte na problémy sama!




Procházíte partnerskou krizí?
Dlouhodobě bojujete se vztahem k sobě, sebejistotou?
Řešíte pracovní problémy týkající se kariéry, vztahů ve vaší firmě, oddělení?
Jiný problém, který vás psychicky zatěžuje?



NA KTERÉ DOTAZY NEREAGUJEME:


1. MIMO OBOR PSYCHLOGIE (velmi často nám zasíláte dotazy s gynekologickou, neurologickou, psychiatrickou otázkou - jsme psycholožky, ne lékařky! Stejně tak neporadíme v oblasti práva včetne sociálně-právních otázek).

2. NA NEKONKRÉTNÍ (tj. pokud do kolonky napíšete manžel workholik a nic víc, je to málo)


3. Na dotazy klientek mladších 15 - ti let.

UPOZORNĚNÍ: POKUD POČET DOTAZŮ PŘESÁHNE KAPACITU NAŠICH KONZULANTEK, JE VYHLÁŠEN STOP - STAV NEBOLI NENÍ DOSTUPNÝ FORMULÁŘ PRO VAŠE DOTAZY. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ.
Jak POSLAT dotaz?

Vyplňte níže uvedený růžový formulář, stiskněte tlačítko Přidat nový dotaz a zkontrolujte hlášku o úspěšném odeslání (nepřihlášeným uživatelem - systémová hláška, která občas někoho mate, ale je v pořádku).

Rychlost naší odpovědi: 

Vzhledem k tomu, že poradna je využívána od roku 2010 stále intenzivněji, konkrétně průměrně k nám nyní přichází cca 42 dotazů týdně a 6 dotazů denně. Reakční doba je cca 10 dní, někdy delší podle vytíženosti konzultantek a podle dne v týdnu, kdy dotaz došel.

Důležitá je i informace, jaký je interní proces sběru dotazů a odpovídání na ně:

Váš dotaz, který nám odešlete níže uvedeným formulářem, přijde do naší centrální e-mailové schránky. Z této je společně s ostatními dotazy vždy každé pondělí rozdistribuován podle jeho charakteru příslušné specialistce. Jejím úkolem je do týdne vám napsat odpověď . Proto je výhodnější napsat dotaz tak, aby přišel v pondělí dopoledne, protože pak bude mít rychlejší distribuci a naopak dotaz, který přijde v úterý musí čekat celý týden, než bude zaslán ke zpracování. To je jen pohled do naší kuchyně, pro vaší lepší časovou představu.

Důležité upozornění!

Žádné dotazy a odpovědi z kapacitních důvodů již nezveřejňujeme - tj. odpověď vám přijde na vámi uvedený e-mail a váš dotaz nebude vidět na našich webových stránkách.  

PORADNA OPRAVDU JEN PRO ŽENY! 

Necheme diskriminovat muže, ale poradna je od počátku vzniku avízovaná jen jako poradna pro ženy. Prosím tedy muže, jejichž dotazy chodí čím dál častěji, aby toto naše rozhodnutí akceptovali! Je nám to líto, ale naše kapacity stačí opravdu a pouze jen pro dotazy od žen, děkuji za pochopení.



Došlé dotazy a odeslané odpovědi do srpna 2011:

 

(od této doby - z důvodů zabezpečení diskrétnosti, o kterou naše klientky často žádaly) -  již žádné dotazy a odpovědi nezveřejňujeme a odpověď  zasíláme přímo na vámi uvedenou e-mailovou adresu). 





02.08.2011
Hanna

Dobrý den,

Bude mi 20 let a poslední dobou mě velmi trápí jeden problém, se kterým si nevím rady. Už odmala jsem velmi introvertní povahy a i maličkosti mě dokáží pořádně vykolejit. Kolektivů jsem se vždycky spíše stranila a s kluky byla pro mě komunikace vždy ještě složitější - dokonce jsem se jí možná i trochu vyhýbala. Většinu času jsem trávila s kamarádkami, a tak je tomu vlastně doteď.

Doposud jsem žádného přítele ještě neměla, ale nějak mě to netrápilo. Teď mi však poslední dobou běhají v hlavě myšlenky, zda mě vůbec přitahují kluci. Mám pocit, že se mi kluci vždycky líbili - do žádného jsem nebyla úplně zblázněná, ale že bych myslela na nějakou holku, to asi ne. To až teď, když jsem nad tím tak začala hodně přemýšlet, tak sama vlastně nedokážu určit, co se mi líbí.

Jsem tím úplně posedlá - této dotěrné myšlenky se nedokážu zbavit a hodně mě trápí, protože ji mám hlavě takřka pořád. Sama mám pocit, že jsem se od té doby, co jsem se v tom začala hloubat a pochybovat, koukám spíš po holkách (doufám, že je to jenom v mé zabedněné hlavě a myslím, že si to někdy až hodně namlouvám a možná ze sebe dělám něco, co snad nejsem). Nevím si rady, ale myšlenka, že bych byla jiná, mě opravdu hodně děsí. Jak už jsem výše psala, myšlenky, které se chytnu - ačkoli je to kolikrát úplný nesmysl, se nedokážu zbavit a často si namlouvám i něco, co není pravda.

Zajímalo by mě, jestli je to pouze nějaká "opožděná puberta" nebo jsem ještě prostě nedospěla, ale každopádně mě to čím dál více trápí. Chtěla bych vědět, jestli jsou takovéto pocity typické nebo obvyklé v mém věku - respektive zda se vůbec stává, že si někdo není jistý ve své sexuální orientaci. Mám strach, že nebudu schopná začít nějaký vztah, protože ten pocit, že jej ještě nepotřebuji, mě opravdu hodně trápí.

Jednou jsem také četla, že je možné, že člověka přitahuje stejné pohlaví v důsledku toho, že své tělo (tedy tělo stejného pohlaví) zná lépe, než tělo opačného. Muži jsou pro mě opravdu "španělskou vesnicí", na základní škole jsem kamaráda neměla ani jednoho, pak jsem nastoupila na školu, kam chodí převážně dívky - u nás ve třídě nebyl ani jeden hoch. Celé 4 roky jsem se prakticky neustále učila - v ohledu školy jsem dost cílevědomá a důsledná (vždy mi šlo o výborný prospěch) a neshledávala jsem potřebu jít do společnosti. Chtěla bych se zeptat, jestli se tento můj postoj časem změní - jsem zatím nedozrálá - nebo tomu tak bude vždycky. Opravdu bych chtěla být jako ostatní.

Neustále přemýšlím nad svojí sexuální orientací a mám pocit, že se ve mě vytvořil nějaký negativní blok. Do společnosti se mi chce čím dál méně - prakticky se jí vyhýbám. Tato nejistota je mi překážkou, protože když hovořím se stejným pohlavím, mám strach abych se nezamilovala, a když hovořím s opačným pohlavím, tak jako by přede mnou pořád stála ta nejistota (tyto negativní myšlenky), nedokáži se tedy uvolnit. Prožívám intenzivní strach ze zjištění mé orientace, ale nedokáži proti těmto pocitům bojovat.

Sama si myslím, že dokud nebudu schopná pochopit svoje pocity a emoce, nebudu schopná pochopit emoce svých blízkých a přátel.

Děkuji za Váš názor a také za ochotu zamyslet se nad mým problémem, který mě neskutečně ovlivňuje.

Odpověď Hanna:

Dobrý den Hanno,

děkuji Vám za velice upřímný a otevřený dotaz. Popisujete veliký zmatek, který nyní velice ovlivňuje celý Váš život a paralyzuje Vás evidentně nejen ve Vašem prožívání, ale také ve zjišťování, jakým směrem se v životě vydat. Velice dobře rozumím tomu, že potřebujete zjistit, jak to je s Vašimi vztahy k mužům a ženám a jak se v tom dobře vyznat. Je skvělé, že o tomto svém zmatku začínáte hovořit, neboť pouze tímto způsobem je možné se dopátrat toho, kde je příčina Vaší životní nejistoty.

Osobně se domnívám, že pro vyřešení tohoto problému nestačí pouze jednorázová odpověď v on-line poradně a doporučila bych Vám, abyste zvážila možnost navštívit psychologa či psychoterapeuta, který by Vám mohl pomoci „rozklíčovat“ tento Váš pocit zmatku. Stal by se v takovým průvodcem na Vaší cestě k sobě samé. Ve Vašem případě může být příčin a možností velká spousta a moje rada by byla pouhým odhadem. Může zde sehrávat roli Vaše introverze, ale také doposud nedefinovatelný ostych před lidmi. Otázkou také je, jak jste se cítila ve svém dětství, jaké jste měla dospělé vzory a vztahy s oběma pohlavími v minulosti……

Nevím bohužel, odkud jste, ale budete-li mít zájem o konzultaci či radu s hledáním nějakého kolegy, potom mě klidně kontaktujte.

Přeji Vám krásný den, Gábina Dymešová


01.08.2011
Lucka

Dobrý deň,

Konečne som nazbierala odvahu Vám napísať, a vyrozprávať sa. K tomuto kroku som sa odhodlávala veľmi dlho. Mám 24 rokov a som zo Slovenska. Doteraz som v živote nezažila veľa šťastných chvíľ, z ktorých by som sa mohla tešiť a ktoré by ma posúvali vpred. Žijem ako keby v nejakej bubline, z ktorej nepoznám únik, život mi plynie veľmi rýchlo a neviem ako ďalej. Mojim najväčším problémom je samota, cítim sa osamelo a opovrhovaná všetkými. Chýba mi priateľ, s ktorým by som prežívala všetky svoje radosti a žalosti, s ktorým by sme vytvorili jednotu, ktorého by som nadovšetko milovala. Možno si poviete, že je to jednoduché, stačí sa s niekým zoznámiť a pôjde to samo, ale u mňa nie. Som strašne plachá a hanblivá, v spoločnosti viac počúvam ako hovorím, a keď aj niečo poviem potom ešte dlho rozmýšľam či som niekoho neurazila alebo niekomu neublížila. A celkovo si od mužov udržiavam odstup, niekedy nevedomky, niekedy zámerne. Nie je to však mojou namyslenosťou ako si možno pomyslíte, ale pramení to zo strachu, ktorý voči nim prechovávam. Možno sa na tom podpísal môj otec a jeho prísna výchova, neviem. Do 18 som nikam nemohla chodiť, zatiaľ čo kamarátky chodili po vonku, a spoznávali prvé lásky, ja som sedela doma, a plákavala po nociach do vankúša. V 19 má prvý krát pustil na zábavu, ale o 11 hodine som musela byť doma, čakal ma pri hodinách, či prídem presne. Kamarátky a spolužiačky si zatiaľ utvorili svoje partie a už som sa nechcela medzi nich miešať, aj tak ma skoro nikde nepúšťal ani po 18 –tke, a keď aj, tak mi bežali stopky. Otec je strašne prísny, doma má hlavné slovo, nikto si nemôžeme povedať svoj názor. Nemôžem sa líčiť, voňavkovať, pekne obliekať (keď si kúpim nejakú novú vec ide z kože vyskočiť, aj keď si na seba zarábam už sama ), večer keď zavelí že sa ide spať tak všetci ideme, aj keď je pomaly ešte niekedy vonku svetlo. Domov zo školy musím a musela som chodiť presne, dokonca si niekedy vypýtal aj môj rozvrh a keď som náhodou prišla neskôr (aj keď to bola len hodina) pýtal sa kde som bola a mala som priadne divadlo. Musí vedieť o mojom každom kroku, kde som, nemôžem byť v izbe keď si chcem napr. čítať, ale musíme večer sedieť celá rodina pred telkou. Nad týmto jeho správaním sa strašne trápim, preplakala som už mnoho nocí, modlím sa ale nič nepomáha. Bežné boli aj „výchovné zauchá“, pár krát mi dal do nosa tak že mi išla aj krv, alebo ma zmlátil remeňom keď som bola menšia, alebo keď som bola úplne malá, kľačala som na polienku v rohu. Ešte aj teraz v mojom veku mi švihne zaucho, čo má trápi. Nie som mu na nič dobrá, končím na rok vysokú školu, ktorú zvládam naozaj dobre, Bc. som skončila s červeným diplomom, mám výborné známky, no pre neho som len moták, sprosták, prepáčte za výraz „posratý inžinier“. Keď som mu s hrdosťou ukazovala bakalársky diplom, pozrel naň jedným okom a praštil ho na stôl, a ja som tak túžila aby ma pochválil. No od neho som pochvalu na moju osobu ešte nikdy nepočula, v ničom nie som pre neho dosť dobrá, dobré veci berie ako samozrejmosť a zlé obkecáva odpredu dozadu. A pritom viem navariť, upiecť, upratať, nerobí mi problém urobiť všetky domáce práce a zvládnuť ešte aj prácu na záhradke. No jemu to nestačí. Podľa neho som lenivá stará dievka, ktorú nikto nechce, lebo má hnusnú povahu, je povýšenecká a namyslená a že chudák muž, ktorý ma dostane. Tieto slová strašne bolia, pretože ja túžim nájsť si partnera, len si myslím, že pre niekoho nie som dosť dobrá, že na nikoho nestačím, a každý sa mi za chrbtom len smeje. Je to vo mne, a neviem ako to zo seba dostať. Vo svojich 24 – rokoch mám za sebou len jediný vzťah, ktorý tiež trval len pol roka. V tomto vzťahu som bola celý čas v domienke, že si toho chlapca nezaslúžim, prečo stráca so mnou čas, a že niekde ho čaká niečo lepšie, tak prečo ja. Bála som sa mu povedať svoj názor, keď som s niečím nesúhlasila, tak som sa len slepo prispôsobovala. Bála som sa ho pobozkať keď som chcela, pohladiť čo len po ruke, čokoľvek povedať. Možno si myslel že som voči nemu chladná a rezervovaná a vzťah sa rozpadol možno preto. Tak veľmi som mu chcela povedať že ho ľúbim, že ho mám rada, bol to môj únik od reality ale bála som sa. Keď náhodou neprišiel keď mal, nič som mu nevyčítala, lebo som sa bála že v jeho očiach padnem, a on to ku koncu začal už zneužívať. Táto skúsenosť ma len utvrdila že som pre neho nebola dobrá a prehĺbila sa moja nedôvera ku chlapom. Keď aj niekto prejaví záujem zachovám sa tak, že ho moje správanie odradí, a potom to ľutujem, no keď ja to neviem ovládať. Som väčšinou zavretá doma, moja cesta vedie len do školy a popri škole do roboty. Nechodím sa zabávať, nechodím do spoločnosti, tak moje šance na zoznámenie sú naozaj veľmi malé. Mám tri najbližšie kamarátky, no dve z nich sa už vydali, a tá tretia býva 200 km odo mňa. Ako sa kamarátky vydali môj pocit osamelosti sa len prehĺbil, a ich mojimi rečami nemôžem otravovať stále. Túžim spoznať svojho budúceho manžela, každý deň sa modlím aby mi ho Boh zoslal do cesty, aby sme spolu vytvorili rodinu, akú som ja nemala, kde by som svojim deťom dala to, čo mne nebolo dopriate. No zatiaľ sa nič nedeje, pomaly strácam vieru, a chvíľami myslím dokonca na samovraždu, bráni mi v tom len strach že sa to nepodarí a budem rodičom na obtiaž, a niekedy vedomie že musím ocovi dokázať že nie som až taká ako si myslí a že niečo v živote dokážem. Len toto má drží pri živote. Že budem mať svoju rodinu a budem schopná sa o ňu postarať, len toto aj pre mňa veľmi vzdialený sen, až mám niekedy pocit, že mne sa to nikdy nepodarí. Je to ako v začarovanom kruhu, a ja už neviem ako ďalej. Prosím pomôžte mi, neviem na koho sa mám obrátiť.

Odpověď Lucka:

Dobrý den, děkuji za dotaz.
Určitě je dobře, že jste se rozhodla svůj příběh sepsat a zaslat. Už tímto krokem jste dala najevo, že chcete – potřebujete – svoji situaci řešit. Pud sebezáchovy vám radí, začít aktivně něco podnikat. Jste inteligentní, mladá šikovná žena a věřím, že pokud nyní zapnete síly, dokážete svoji nevýhodnou startovací pozici překonat.

Za prvé si sama dovolte pocit, že to nemáte lehké a že vaše rodinné zázemí je opravdu velmi náročné unést - pro kohokoliv. Zároveň, že za tuto konstelaci nijak nemůžete. Tatínek je osobnostně takto založený, to je fakt – konstatování. Domnívám se, že svůj přísný režim vedl v „dobré víře“ vás ochránit před nástrahami světa. Bohužel, pokud se tato původně dobrá myšlenka přežene do extrému, stane se přesně, co popisujete. Tj. v určité vývojové fázi začne být výchova kontraproduktivní a mladou bytost vede do osamělosti, nejistoty, neschopnosti navazovat vztahy a rozjíždí kolotoč vážných problémů.

Dobrá zpráva je, že vy jako inteligentní žena jistě víte, že každý problém má své řešení. Protože máte skvělou verbální výbavu, umíte svůj problém dobře popsat a svým způsobem máte do situace jasný vhled, doporučila bych vám zcela bez odkladu se obrátit na nejbližší psycholožku, kterou – např. v rámci VŠ školy máte (nebo hledejte na internetu).

Toto je cesta, která by vám pomohla trochu se v situaci zorientovat, uklidnit a začít hledat způsoby korekce (s cílem najít kvalitní partnerský vztah a založit vlastní rodinu). Nebojte se ničeho. Vím, že ohledně konzultace u psychologa nebo psychoterapeuta stále panují značné předsudky, ale nejde o nic jiného, než o hodinu vašeho času, kdy s pomocí jiné osoby pracujete na svém tématu. O informaci, že někam docházíte, se samozřejmě s nikým nemusíte dělit, je to váš život, který si řídíte sama. Myslím, že řešit problémy pomocí psychologa – nebo psychoterapeuta není ostuda, ale projev inteligence.

Ráda bych vám nabídla svoje služby, pokud byste byla z Prahy, ale takto vám mohu nabídnout pouze tuto „dopisovací“ formu pomoci, což je ve vašem případě málo. Pokud ale budete mít potřebu mi napsat – ráda přečtu a odpovím na vaše dopisy, to není problém.
Určitě mi ale dejte vědět, zda jste nějakého psychologa našla, nebo jestli mám zapátrat a pomoci vám někoho vyhledat.

Milá Lucko, přeji vám hodně síly, trpělivosti a statečnosti, věřím, že nakonec váš příběh bude mít šťastné vyústění, jen je potřeba na něm nyní trochu zapracovat a vy to určitě zvládnete!

S pozdravem, Lucie Nápravová


21.07.2011
Jaryna

Dobrý den. V lednu mi partner po téměř 20 letech soužití přiznal nevěru. Druhý vztah trvá od podzimu. Přítel se se mnou rozcházet nechce. Vím, že mě má stále rád, vždy jsme si velice rozuměli, máme stále společné plány. Ale bohužel není schopen prý teď druhý vztah ukončit. Máme za sebou 5 let plných těžkých nemocí a úmrtí v rodině, vím že i tohle mohlo mít na náš vztah velký vliv. Vychovali jsme spolu tři báječné děti. Žijeme hodně aktivně, náš vztah byl vždy vřelý a plný lásky. Stále nemohu pochopit co se děje, kde se stala chyba. Dosud jsem vztah více méně tolerovala. Chodí k ní na dvě noci v týdnu. Pokud jsme spolu, je nám dobře a dokážeme si společný čas užít. Ty příchody a odchody mě vyčerpávají, žiji jako na houpačce, je to pro mě velice těžké. Vím, že to musím buď zvládnout, nebo ukončit. Snažím se to všechno pochopit, ale někdy nevím co dělat dál, jak z toho ven. Předem velice děkuji za Váš názor. Jaryna

Odpověď Jaryna:

Dobrý den Jaryno,

Díky za dotaz do poradny. Můj názor je – bojujte. Ušli jste spolu příliš dlouhý kus cesty, vydržte!

Jistě, muži v určitém věku velmi mají tyto roupy a občas pálí i mosty. Z vašeho e-mailu jsem ale vyčetla, že váš partner vnímá svoji nevěru víc jako fyzickou záležitost, než že by našel tak významný emoční vztah, pro který by byl schopen vše zničit.

Máte společné zájmy, koníčky, přátele, vychovali jste děti. On to všechno dobře ví a stojí o to, jinak by už vztah s vámi ukončil. Bohužel prochází krizí středního věku a sám je z celé situace vnitřně dost vykolejený (neví si se svými pudy rady). Někdy se této mužské krizi říká „ syndrom zavírajících se dveří“, kdy muži podvědomě cítí, že začíná jejich druhá – méně výkonná půlka života a nesou to (narozdíl od žen) velmi nelibě (včetně potřeby si dokazovat svoji mužnost).

Rozhodně zachovejte klid, žádné, scény, výčitky, ultimáta. Žárlivostí jen partnera spolehlivě pošlete za milenkou, kde mu bude dobře, nalezne vítané pochopení a klid.

Zároveň ale bych ve velmi klidném a otevřeném rozhovoru dala bez výčitek (!) najevo, že vás situace velmi zraňuje a tolerujete ji jen proto, že nechcete nic jiného dělat. Je nutné, aby partner věděl, že nejste žádná sportovní holka, která vše unese s úsměvem na rtech (tohle by si samozřejmě moc přál).

Jinak velkou dávku tolerance a trpělivosti. Koncentraci na sebe, své zájmy, speciálně ve chvílích, kdy je pryč. Udržovat (zesílit) společné rodinné zvyky a rituály, oslavy, akce atd. Dříve či později začne jeho milenka tlačit na pilu, žádat o více jeho času, pozornosti, případně o těhotenství (tady by měl být ale partner velmi obezřetný!). Žárlit na vás a vaši společnou rodinu začne ona. To vám bude hrát do karet, protože jde právě o bod zlomu, kdy ona sama svým nátlakem vztah zahubí. Je to otázka času.

A bohužel i otázka vaší veliké statečnosti, nebudeme si nic namlouvat. Každá nevěra prostě bolí.

Jaryno, vidím ve vás ale vyrovnanou, aktivní ženu, o které jsem přesvědčená, že se s životem dokáže bez hysterie popasovat. Zvládnete to.

Zdravím, Lucie Nápravová


12.07.2011
Jarka

Krásný den,obracím se s problémem v partnerském vztahu.Od února jsem se společně sestěhovala se svým přítelem.Z počátku byla vše krásná pohádka,která se proměnila v problém,protože jsem se ocitla bez práce a tudíž i bez fin.prostředků.Zatím nemohu sehnat práci a to je problém.Z lásky se stala nepopsatelná záležitost,jeho děti jsou pro něj na prvním místě a já jsem prý sebelítostivá.Když jsem peníze měla,nikdy jsem nepřišla s prázdnou,platila jsem výlety,restaurace,dovolené.Při nákupu jsem pokaždé přijela s dárkem.Sám platí hypotéku,bývalé ženě energie,mladšího syna uplácí drahýmy dárky.Nevím co si mám myslet apočít,uvítám jakoukoliv radu. Je nám oboum 40 let.Moc děkuji Jarka

Odpověď Jarka:

Díky za dotaz.

Zcela chápu, jakou komplikovanou situaci nyní prožíváte.

Ztráta zaměstnání je sama o sobě silný stresový faktor – nejde jen o ztrátu finanční jistoty a nezávislosti, ale obecně o psychické ohrožení, které se celkem logicky promítá do vašeho partnerského vztahu.

Hledání práce a stres spojený s tímto procesem na náladě nepřidá – málokdo najde novou adekvátní práci na první pokus. Téměř vždy je toto hledání provázeno několika odmítnutími, které přirozeně sebevědomí nezvýší. Následuje tak začarovaný kruh frustrace, úzkosti, partnerské krize.

Popsané napětí a nerovnováha (psychická i materiální) začne panovat dříve či později u všech párů ve vaší situaci.

Chci tímto úvodem jen naznačit, že opravdu vaše situace je těžká, nicméně není neobvyklá a dá se řešit. Zároveň vás chci trochu povzbudit při hledání nového zaměstnání. Nenechte se odradit (odmítnutí zažije opravdu každý a opravdu to nelze brát osobně, když se toto zdůvodnění nabízí ) a trpělivě a houževnatě zkoušejte všechny možné cesty. Získání nové práce berte opravdu jako prioritu č. 1!

A teď k vašemu vztahu. To, že děti z předchozího vztahu jsou u partnera na velmi významném místě, to tak prostě bývá a vy musíte být nad věcí. Obvykle se tak muži snaží zahnat špatné svědomí z rozpadu rodiny. Na druhou stranu je to ta lepší varianta projevu jeho charakteru, než kdyby své děti před vámi tajil, nebo o ně jako o nepohodlné svědky nejevil vůbec žádný zájem. Tohle nechám na vašem zvážení.

V tuhle chvíli máte právo být přecitlivělá, zraněná a vaše situace teď vyžaduje opravdu velké sebezapření – pokud máte přes všechno popisované stále o partnera zájem.

Procházíte partnerskou krizí a to je vždy velká příležitost k prohloubení vztahu. Ovšem za podmínky, že krizi správně zpracujete.

Tedy – zcela upřímně si s vaším partnerem promluvte – řekněte otevřeně – bez jakékoliv sebelítosti – pouze konstatujte, co momentálně prožíváte, zároveň, co všechno se snažíte pro novou práci dělat. Co byste potřebovala od něj (a co vás naopak zraňuje) a s čím by vám mohl konkrétně pomoci. V rozhovoru neuplatňujte emoce, zkuste být co nejvíce popisná, faktická a racionální. Klidně zmiňte i vaši štědrost v dobrých dobách, ale prosím pěkně, bez výčitek!

Teprve po tomto rozhovoru a výsledcích, které přinese, partnera posuzujte. Je možné, že on v tuto chvíli pouze pozoruje, jak se vztah kalí, neví si sám se situací rady, rád by vám pomohl, ale jak to tak bývá, pokud přesně, jasně a srozumitelně neřeknete, co v tuto pro vás může udělat, neudělá nic vhodného. A bohužel se krize bude stále prohlubovat.

Otevřený (nelítostivý) rozhovor s partnerem je to jediné, co můžete udělat. Pokud přijdete na nějakou vhodnou pomoc, společně se podělíte o řešení – nakonec – krize se týká vás obou – uvidíte, jak moc tím vzájemný vztah posílíte.

Držím vám palce a pevně věřím, že tuto krizovou situaci pomůžete sobě i partnerovi překonat.

Zdravím, Lucie Nápravová


07.07.2011
Bernik

Dobrý den,prosím o vysvětlení.Mám bratra který je po vážné mozkové příhodě v nemocnici a je nemohoucí.Bratrovi je 43 let.Problém je že nemohu pochopit plno věcí.Hlavně to že nebral tři roky léky jak na srdce tak na ledviny. přitom jsme zjistili ,že léky měl brát.Kontrolám u lékaře se vyhíbal.Každému tvrdil že je v pořádku a nic mu není.Pomalu mě to připadá jako pomalá sebevražda.Také si udělal plno dluhů a ty také už neřešil.Je pravda ,že neměl delší dobu práci a také žil s družkou,která si dříve léčila v psychiatrické léčbně a má diagnozu jako měl zpěvák Petr Muk.Mohlo ho to poznamenat a proč nám lhal i sobě.Moc se tím trápím že nám lhal a když ho vydím v nemocnici. Je mi z toho moc smutno. Děkuji za odpověď Jana

Odpověď Berniki:

Dobrý den,
děkuji moc za důvěru s jakou se na nás obracíte.
Je mi naprosto jasné, že jste se ocitla ve velice náročné životní situaci. Na jedné straně máte velice vážně nemocného bratra, jehož chování nerozumíte a na straně druhé jste se pravděpodobně stala člověkem, kterému na bratrovi záleží a možná se o něj budete muset starat? Z Vašeho dotazu vyplývá, že si zejména děláte starosti o bratra, o jehož situaci jste nevěděla a byla jste postavena před hotovou věc a ve chvíli, kdy je nemohoucí. Hledáte příčiny jeho chování a možná se zabýváte otázkou, zda se této situaci dalo předejít.

Ráda bych Vám sdělila, že Vaše chování a přemýšlení v dané situace je naprosto normální a běžné, a to včetně případného hledání viníka…..Může za to bratrova družka? Může si za to sám? Dalo se tomu předejít? Je zcela běžné, že po podobné události jsme zcela v šoku a celé situaci nerozumíme, hledáme viníky a teprve postupně nacházíme způsoby, jak s takovou situací dokážeme vyrovnat.

Na otázky týkající se bratrova života Vám bohužel může odpovědět pouze Váš bratr či někdo, kdo žil v jeho bezprostřední blízkosti. Motivací k jeho chování mohlo být mnoho a z mé strany by se jednalo o čiré spekulace.

Dále potom život po boku člověka, který trpí bipolární afektivní poruchou (dříve nazývanou maniodepresivita) může být zcela ideální a pohodový nebo naopak velice náročný. Záleží na tom, zda člověk trpící touto poruchou svoje onemocnění řeší a je v péči lékaře-psychiatra, který mu předepíše adekvátní farmakologickou léčbu či naopak v péči psychiatra není. I zde by se tedy jednalo o pouhý odhad, kterého se neodvažuji.

Milá Jano, držím Vám palce, abyste vše dobře zvládla, budete v této situaci potřebovat obrovskou podporu své rodiny.

Přeji Vám krásný večer,

Gábina Dymešová


23.06.2011
Merci

Dobrý deň, potrebujem radu, Už od dectva som riešila svoje problémy a zlé rodinné prostredie tým, že som si vytvorila imaginárny svet do ktorého som utekala. po niekoľkých rokoch sa mi ale hranica medzi realitou a fikciou zotrela a momentálne neexistujem v reále ale mnou vymyslenom svete. Po vyskúšaní určitých liekov na utlmenie sa mi podarilo zistit, že ma dokážu vymámit z toho sveta, ale samozrejme len na dobu pokial posobia. Neviem si dať rady. Realny život zanedbavam je mi takpovediac vsetko jedno dokážem celé hodiny presedieť a žojem len \"tam\"...

26.06.2011
Odpověď Merci:

Dobrý den,

děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíte. Únik do imaginárního světa, který je často krásný a vysněný, je zcela obvyklým způsobem, jak se malé děti vyrovnávají s krizovými situacemi ve svém životě. Pokud se dítěti tento způsob osvědčí, tzn. „pomůže to“, má člověk tendenci jej používat i v dospělosti, protože se jedná o způsob, který je ověřený a jistý a člověk se v něm cítí velice dobře. Pokud již máte nějakou zkušenost s léky, které Vám pomohly, vřele bych Vám doporučila, abyste navštívila odborníka-psychiatra, který s Vámi může Váš problém probrat a případně Vám může předepsat ověřenou a účinnou léčbu. Pouze psychiatr může posoudit, zda je farmakoterapie nutná či ne.
Zároveň by bylo vhodné tuto farmakologickou léčbu kombinovat s psychoterapií, která by Vám mohla pomoci Vaše negativní zkušenosti z dětství zpracovat a vyrovnat se s nimi tak, abyste se mohla vrátit do reality běžného života a mohla jej prožívat naplno.
Budete-li mít zájem Váš problém probrat detailněji či budete-li chtít doporučit nějakého specialistu, neváhejte mne kontaktovat.
Přeji Vám mnoho úspěchů, Gábina Dymešová


09.06.2011
Milena

Dobrý den, dne 19.6. 2011 budou mému dítěti tři roky. Zaměstnavatel mi stále drží místo, ale bohužel nevyhovuje mi pracovní doba. Dohodli jsme se na výpovědi. Dozvěděla jsem se, že musím mít i na výpovědi dohodou udaný důvod, jinak prý nedostanu vůbec žádnou podporu. Je to pravda? Pokud ano, tak jaký důvod by byl nevhodnější? Předem moc děkuji, krásný den Milena

12.06.2011
Odpověď Milena:

Dobrý den Mileno, z dotazu nevyplývá jasně, kdo bude dávat výpověď. Pokud zaměstnavatel, tak důvod tam musí být a důvody jsou uvedené v zák. práce. Co se týče dohody o ukončení PP je opravdu vhodné, aby tam byly uvedeny důvody - nejlépe organizační důvody (§52 písm. c). Pokud by tam důvody nebyly, budete sice mít nárok na podporu, ale výše se bude ponižovat. Pokud budete dávat výpověď vy (zaměstnanec), pak je to s podporou v nezaměstnanosti problém, v současnosti je novinkou, že pokud se sama rozhodnete práci opustit, na podporu v nezaměstnanosti nebudete mít nárok. V případě dalších dotazů mně kontaktujte, s pozdravem, Lucie Nápravová




26.05.2011
fiona

Dobré odpoledne, mám velký problém. Jsem asi těhotná ted bydlím u bývalýho přítele. Rodina se ke mě otočila zády. Nevím co mám dělat, jsem proti potratům , nevím co mám dělat. Děkuji za raduVáš email:fijona88@seznam.cz

27.05.2011
Odpověď fiona:

Dobrý den Fiono, určitě se ozvěte na můj e-mail: lucie.napravova@trustframe.cz, můžeme si o vaší situaci popovídat. Váš problém není na písemnou odpověď, rozhodně mi napište, zdravím, Lucie Nápravová


06.05.2011
iva.masterova@seznam.cz

Dobrý den, chtěla bych si založit živnostenský list na provozování kavárny. Prostory bych měla pronajaté, zařízené. Mám střední školu s maturitou obor hotelnictví a cestovní ruch. Při založení živnosti musím doložit praxi, stačí pracovní smlouva a její ukončení nebo musím mít přímo potvrzení od zaměstnavatele? a co dalšího ještě budu potřebovat? Děkuji mnohokrát

10.05.2011
Odpověď Iva:

Dobrý den Ivano, tato poradna se specializuje na psychologicko-manažerské aspekty podnikání atd... Podívejte se na web ministerstva průmyslu a obchodu www.mpo.cz - tam jsou aktuální informace i dobré modelové situace, jak postupovat při zařizování
živnosti. V době, kdy jsem toto řešila já, jsem se šla zeptat přímo na konkrétní (podle bydliště) živnostenský odbor, co vzhledem k mé specializaci a v jaké formě přesně chtějí. Skoro tuto variantu doporučuji nejvíc! Pak nemůžete udělat chybu. Rozhodně přeji hodně zdaru a trpělivosti a samozřejmě úspěch ve vašem podnikání!
Zdravím, Lucie Nápravová


22.4.2011
Věra

Dobrý den,
Chtěla jsem se zeptat – dala jsem z osobních důvodů výpověď v práci – tedy – odešla jsem z vlastního rozhodnutí. Jsem hlášena na ÚP a chci si trochu odpočinout ze stresu předchozího zaměstnání. Můj nadřízený mě šikanoval, atd…ale to není moje otázka. Chtěla bych nyní obnovit svůj ŽL, který jsem si před pěti lety pozastavila a uvažuji nad tím, že se budu živit na volné noze. Nebo alespoň chvíli, než najdu odvahu mít nad sebou nadřízeného nebo nadřízenou. Otázka zní, jestli si mohu obnovit ŽL pokud jsem registrována na ÚP?
Díky zdravím, Věra

25.4.2011
Odpověď Věra:

Dobrý den Věro, rozumím vašemu problému a určitě je dobře si trochu odpočinout, pokud jste zažila v práci takový to tlak. Jestliže jste se ale nahlásila na ÚP, pak určitě nemůžete aktivně používat ŽL. Být vámi volím variantu: chvíli si odpočinout, pomalu zjistit možnosti samostatné práce na ŽL (navím, jaká je vaše specializace) – klienti, nabídka, trh atd…Pokud budete mít pocit, že je to možné, obnovte si ŽL a pusťte se do práce (a samozřejmě se odhlaste z evidence na ÚP). Myslím, že pokud je Váš problém čerstvý, je brzo na tyto starosti. Nejdříve se dejte dohromady po psychické stránce a teprve potom řešte další pracovní aktivity.
Držím palce, Lucie Nápravová


13.04.2011
Lucca

Dobrý den, pracuji již půl roku jako redaktorka internetových portálů o bydlení a zahradě (kde mám jednu nadřízenou)- a současně i webu pro ženy, kde jsem podřízena druhé šéfredaktorce. Týden jsem "u jedné" a týden "u druhé". Práce si velice vážím, neboť po maturitě jsem hledala zaměstnání rok a půl a prošla jsem přes 470 pohovorů, než jsem našla. Jak jsem již řekla, jsem za práci vděčná, ačkoliv mi původně bylo slíbeno, že na můj plat se obě šéfredaktorky složí (každá dá 12000) a můj plat bude tudíž činit 24 000 – po nástupu jsem však zjistila, že můj plat je pouze 16000 - i tak jsem zůstala. Hlavním problémem je práce pro dámských e-magazín, respektive vztahy s šéfredaktorkou tohoto webu. Je to mladá slečna, velmi chytrá, ale řekla bych, že je ten typ, který se až příliš rád opájí svou inteligencí, výjimečností a domnělou krásou. Říkejme jí třeba Jitka - "Jitka" není zlá ani zákeřná šéfová, jenom nechce dopustit, abych byla od vyššího vedení ...
Více informací


27.03.2011
Ida

Hledám práci, nemůžu na vašich stránkách najít nějakou volnou pozici. Nebo jsem se špatně dívala? Ida

28.03.2011
Odpověď Ida:

Dobrý den Ido, opravdu jste se dívala dobře, na našich stránkách volné pozice nenabízíme – zkuste www.jobs.cz, tam si určitě vyberete. Zdravím, Lucie Nápravová


05.03.2011
KR

Zajímalo by mně, jestli mohu mít kancelář ve svém bytě a jak to souvisí s odpisy (mám na byt hypotéku) a rád bych to samozřejmě nějak uplatnil. Nevíte? Díky, zdravím, KR

06.03.2011
Odpověď KR

Dobrý den, kompetentní odpověď nevím, podívejte se na stránky finančních poradců nebo se prostě zeptejte Vaší daňové poradkyně, ale záleží na faktu, zda byt patří vám nebo vaší společnosti. Zdravím, Lucie Nápravová


03.03.2011
Helena

Dobrý den, četla jsem na Vašich stránkách, že dokážete připravit na pohovor. Mně jeden zrovna za týden čeká, mám o tu pozici opravdu velký zájem a bojím se, že něco zkazím. Co byste mi poradila základního? Díky, Helena

04.03.2011
Odpověď Helena:

Dobrý den Heleno, díky za prima dotaz. Pokud jste byla na základě vašeho životopisu vybrána na pohovor, je vidět, že splňujete základní profesní očekávání, který zaměstnavatel má.
Teď bude záležet, jak dokážete předvést své schopnosti a dovednosti a samozřejmě je v tom i kousek –chemie- neboli sympatií, které také dokáží ovlivnit volbu. Základní rada je při pohovoru si nehrát na něco jiného než jste. Žádné manažerské příručky o tom, jak se chová úspěšný kandidát. Prostě dejte najevo váš upřímný zájem o pozici, konkrétně a jasně popište, jaké zkušenosti již máte a buďte sama sebou. A samozřejmě se připravte – například pokud budete vést rozhovor v AJ, nepodceňujte domácí přípravu – tedy zkusit si modelovou situaci – neboli odpovědi na otázky, které pravděpodobně přijdou. Pokud budete chtít udělat maximum, můžeme se domluvit na schůzce u nás, kde si vše řekneme případně vyzkoušíme.
Každopádně držím palce a přeji hodně zdaru u výběrového řízení. Lucie Nápravová


15.02.2011
fifo

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat na názor: momentálně jsem ve výběrovém řízení na pro mně velmi atraktivní pozici - myslím, že předpoklady mám, práce se mi jeví jako zajímavá, vysloveně jsem se těšil na pohovor a možnost dozvědět se víc. Včera jsem získal informaci pod rukou, že v dané organizaci jsou velmi špatné vztahy, důležité jsou ostré lokty a nutnost prosadit se na úkor ostatních. Nejsem z mého současného pětiletého zaměstnání na takovéto vztahy zvyklý, u nás vždy panoval klid a pohoda, až téměž nuda. Dlouho jsem se ke změně zaměstnání odhodlával, ale teď jsem zase v úzských, bojím se, abych nezapadl do "špatného kolektivu". Co mi radíte?

17.02.2011
Odpověď fifo:

Dobrý den fifo, informace - jak píšete "pod rukou" nemusí mít žádnou validní hodnotu. Pokud jste ještě nebyl na pohovoru a nepoznal jste svého případného přímého nadřízeného, nedělala bych žádné ukvapené závěry. Každá změna je riziko, nadruhou stranu bez změn a riskování člověk neroste, takže Vám radím - jdětë směle na pohovor, mějte oči a uči otevřené a svůj názor si udělejte sám. Nedejte předem na fámy a "zaručené informace" vsaďte na svůj vlastní úsudek. Hodně štěstí a dobrou volbu přeje Lucie Nápravová


10.02.2011
Adéla

Dobrý deň.Otázka znie?Je možné na Slovensku v roku 2008 vydať súdom *retrospektívny príkaz na
zatknutie obvinenej, obžalovanej osoby podľa neexistujúceho, zákonodarcami z NR SR zrušeného
paragrafu?Je možné, aby na Slovensku v roku 2008 štátna polícia za účasti samopalmiozbrojených kukláčov
násilím zatkla, na verejnosti spútala a obmedzovala väzbou takéhoto štátneho občana SR? Je možné na Slovensku, aby na základe **absolútnej absencie explicitnej litery novelizovaných zákonov č.300/2005 Z.z. a 301/2005 Z.z. (T.z. a T.p), súd pokračoval v
prejednávaní takejto veci z dôvodu, aby nadobudla právoplatnosť a vykonateľnosť napriek tej právnej
skutočnosti, že spis obžaloby doručený na súd nikdy nenadobudol právoplatnosť a
vykonateľnosť?Uvediem príklad: Obvinenie a obžaloba páchateľa zo skutkov, napríklad: § 117, § 132
Tr.zákona č.140/1961 Zb. bola doručená na súd, ale vec nebola právoplatne a vykonateľne ukončená.
Je možné, aby súd vydal v roku 2008(!) medzinárodný zatykač podľa
***zrušených paragrafov a novelizovaných zákonov pričom páchateľ bol za retrospektívne skutky
brutálnym násilím spútaný, deportovaný a uväznený? Stalo sa na Slovensku, pričom MV SR, Sekcia legislatívy
konštatovalo,že štátna polícia koná jedine na príkaz súdu a že políciu nezaujíma o aký paragraf sa pri
zatýkaní jedná aj keď boli porušené Ľudské práva a SVK súdom procesne nadradený čl.49, čl.17 Ústavy
SR.(List od adresáta MV SR mám zo dňa 04.02.2011 oskenovaný, môžem ho poskytnúť, ale najprv ma
zaujíma všeobecné konštatovanie erudovaných právnikov). Je možná retroaktivita?
S úctou Adela?

12.02.2011
Odpověď Adéla:

Dobrý den Adélo, bohužel se na právní problematiku nespecializujeme, prosím podívejte se na
web: www.pravnik.cz, třeba Vám poradí, s pozdravem, Lucie Nápravová


21.01.2011
P1967

Dobrý den, již téměř 10 let pracuji jako specialistka v jedné nejmenované státní honosné instituci. Přežila jsem tam všechno, několikerou výměnu vedení, různé způsoby zacházení se zaměstnanci – dobré i špatné chvíle. 3x jsem zatoužila odejít, vždy mě odradila možnost realizovat zde svoji VŠ odbornost. Minulý týden už ale můj pohár trpělivosti přetekl…chci dát výpověď. Už prostě nemůžu dál. Změny se dost bojím, mám i pocit viny – nic zlého se mi zde jinak neděje, ale moje motivace, chuť dívat se na stále stejné dlouhé chodby, je opravdu už na nule. Zvládnu to?

22.01.2011
Odpověď P1967:

Dobrý den, situaci podobnou té vaší rozhodně nezažíváte sama a nejde o nic neobvyklého, nebojte se. Únava ze stereotypu, stejných procesů, procedur, lidí – obzvlášť po deseti letech je normální – vlastně v pořádku. Pokud jste došla až sem, naopak je vidět, že máte velkou trpělivost, jste oddána své profesi, nebo prostě motivovaný zaměstnanec. Nicméně v zájmu rozvoje člověka je dělat změny, přizpůsobovat se jiným podmínkám, lidem, typu práci. A nebát se toho, protože nic tak člověka nežene dopředu jako nutnost adaptovat se na nové podmínky, učit se novým věcem. Ve změně vás rozhodně podpořím, ale je nutné ji udělat s rozvahou. Určitě nedávejte okamžitou výpověď – tzv. z afektu. Chápu, že situace může být těžká a další drobnost vás může rozhodit a vyburcovat k okamžité akci, ale prosím pěkně, nejednejte nerozvážně. Ideálně si první najděte nové místo, až poté dejte výpověď. Pokud byste potřebovala poradit konkrétní tipy, při hledání nového zaměstnání, dejte vědět, zdravím, Lucie Nápravová


19.01.2011
Jarmila T.

Chtěla bych urgentně poradit ohledně šestiletého dítěte (syna mé sestry) – jeho chování hraničí podle mě s normálním chováním (je hyperaktivní, neposlouchá nikoho, nevím jestli neprožívá již pubertu?), ke změně došlo prakticky během jednoho měsíce, sama nevím, kde je příčina, vídám se s ním jen o víkendech, ale nemůžu to prostě nechat být…a sestře je to úplně jedno, tak sháním informace, kde se dá…

19.01.2011
Odpověď Jarmila:

Dobrý den Jarmilo,Váš dotaz je určen pro dětského psychologa, který je specialista právě na tyto změny chování u dětí. Také přes internetovou poradnu nelze v tomto případě radit – dítě je potřeba vyšetřit a teprve potom stanovit postup terapie. V každém případě (chápu, že je to citlivé téma), bude o vyšetření muset zažádat vaše sestra jako matka dítěte, vy ji k tomu jistě můžete motivovat, ale pouze ona je zákonný zástupce dítěte. Napište mi prosím, z jakého kraje pocházíte a já vám zašlu kontakt na dětskou pedagogicko-psychologicko poradnu, Lucie Nápravová


12.01.2011
Natura

Odpovídáte i na dotazy mužů? Prožívám teď velmi zamotaný příběh s přítelkyní – oba jsme se poznali dost pozdě...ve skoro středním věku (tedy hlavně mně už táhne na padesát), kvůli sobě se rozvedli, naštvali rodiny, udělali prostě trochu chaos. Ja osbně toho nelituju, děti nebyly. Vše bylo dobré a teď se stala taková podivná věc – asi ji nebudu rozepisovat takto přímo, jde o dlouhou, pro mně nepochopitelnou story – je to navíc citlivá záležitost – je možné vás někde oslovit přímo? Děkuji, Václav

14.01.2011
Odpověď Václav:

Dobrý den Václave, muži v poradně jsou minoritou, ale nejste jediný tazatel. Každopádně, pokud chcete napište mi e-mail na: lucie.napravov@trustframe.cz, třeba se nám podaří společně situaci vyřešit, zdravím, Lucie Nápravová


POZOR!
Během listopadu a prosince 2010 je poradna z kapacitních důvodů uzavřena!
Od ledna 2011 opět funguje.


04.01.2011
Makkar

Chtěla bych se zeptat, v jaké cenové relaci se pohybuje založení s.r.o. pomocí právní kanceláře nebo zda si myslíte, že je to zbytečné a je lepší založit ji svépomocí. Spousta známých mně od toho odrazuje, že je to nepříjemné a složité (formuláře, atd…), zároveň chci jednat ekonomicky a utrácen jen za to, co opravdu nezvládnu. Co si myslíte vy?

05.01.2011
Odpověď Makkar:

Dobrý den, osobně si myslím, že založení s.r.o. bez externí pomoci není takový problém a dá se zvládnout. Určitě je v rychlosti vyřízení jasný posun dopředu. Dřív to bývalo opravdu náročné, možná si vaši známí zařizovali své společnosti v minulosti a ještě jim tento zážitek „leží v hlavě“.
Co se týče cen právních kanceláří, v tom se neorientuji, zkuste se podívat na www.pravnik.cz. Zdravím a přeji mnoho úspěchů, Lucie Nápravová


21.10.2010
Eva

Dobrý den, před 7 týdne se se mnou rozešel přítel. Mně je 30 jemu 25 let. I přesto, že jsem do vztahu nechtěla vstoupit, jsem se do něj bezhlavě zamilovala, chodili jsme spolu skoro rok a půl. Přes malé problémy jsem s ním byla šťastná. Všechno vyústilo tím, že mi sdělil, že mě nemiluje a nechce se mnou dále být. Už skoro 2 měsíce je ze mě téměř chodíci mrtvola, nebaví mě vůbec nic, jíst, pít, chodit do práce a jen se ponižuji a snažím se ho stále kontaktovat, on je prý šťastný. Prosím, poraďte mi, co mám dělat, abych se od něj odpoutala.

21.10.2010
Odpověď Evě:

Tak se bojím, že zde je každá rada drahá. Lék na zlomené srdce bohužel neexistuje. Člověk takovou životní situaci může pouze prožít a přežít. Malou útěchou je pouze fakt, že většinu lidí alespoň jednou v životě podobná situace potká. Konkrétní rady, které vám sice bolest neodstraní, to skutečně umí jen čas, jsou:

za prvé: přestat bývalého partnera kontaktovat (s větším úspěchem se setkává strategie, že dáváte okatě najevo, že máte svůj vlastní svět, ve kterém on opravdu vůbec nechybí...). Tím, že ho - jak píšete - neustále kontaktujete – dosahujete pouze pravého opaku – tj.dalšího odcizení z jeho strany).

Za druhé: jakkoli to zní těžce, opravdu si musíte nalézt činnosti, které vám umožní na chvíli vaši situaci zapomenout…Pro někoho je to ponoření do práce, pro dalšího zvýšení fyzických aktivit (fitness atd…), pro dalšího studium, nákupy, rekonstrukce bytu, atd. někomu také pomáhá se ze situace tzv. vypsat, tj. dát emoce na papír. Záleží na vás, která varianta je vám bližší. Obecně vlastně dělat cokoli, jen neležet na posteli a koukat do zdi….Ideální jsou fyzické aktivity, při kterých se produkuje hormon endorfin, který navozuje dobrou náladu.
Bohužel si v tomto musíte trochu poručit, sama víte, že se vám samotné do ničeho nechce a chtít samovolně nebude. Je ale dokázáno, že jakmile si dáte malé konkrétní cíle – např. zítra udělám to a to a splníte je, posílíte si tak sebedůvěru a začnete život mít zase trochu pod kontrolou.

Za třetí: častý problémem je svalovat neúspěch vztahu na svůj vzhled – kdybych bývala štíhlejší, jistě by mně neopustil – kdybych neměla takový nos, atd… Toho se vyvarovat. Logicky si odvodit, že jste se partnerovi líbila, jinak by s vámi vztah nenavazoval, chyba tedy nebude ve vašem vzhledu.

Milá Evo, doufám, že se vám toto komplikované období podaří zvládnout, kdyby se vaše situace nelepšila, zvu vás k osobní schůzce - psychologickému poradenství - a rozhodně držím palce!



20.10.2010
Přeslice

Dobrý den, usiluji o práci sociálního pracovníka, doposud jsem dva roky učila, studuji třetí ročník sociální pedagogiky. Podmínkou pro práci na mé vyhlédlé pozici byly psychotesty. Bohužel mi bylo sděleno, že na základě psychotestů jsem neprošla a nejsem vhodným adeptem na sociálního terénního pracovníka. Je mi jasné, že je zde velký psychický tlak na odolnost pracovníka, musí se setkávat s velkými problémy u lidí a řešit je. Nicméně si stále nedokážu představit, kde byl problém, že jsem neprošla. Jednalo se o kombinaci testů - baum test, otázky a odpovědi, rozhovor s psychologem a kresba dvou postav (asi podvědomé vykreslení toho, jak se sami vidíme). Paní psycholožku jsem viděla prvně v životě, spolupracuje s organizací již dlouho, přednáš i na VŠ, nechci zpochybňovat její kompetence. Nicméně se nedokážu ubránit pocitu, že se přeci jen spletla. Jak to vidíte vy, jsou testy uskutečněné během 2 hodin při první schůzce dostatečně prokazatelné? Děkuji za odpověď Gábina

20.10.2010
Odpověď:

Dobrý den Gábino, je obvyklé, že pokud dochází k psychologickému testování uchazečů o zaměstnání za účelem jejich správného výběru, používá se princip zpětné vazby - tj. osobní ústní informace o výsledku testů. Zpětná vazba by měla být vždy součástí kvalitního psychologického testování. Obvzlášť u projektivních technik, které byly aplikovány ve vašem případě. Každý z kandidátů by měl dostat jasnou informaci - obvzlášť pokud byl odmítnut - co v této souvislosti testy prokázaly.
Určitě by bylo na místě poprosit paní psycholožku o konzultaci tohoto charakteru. Jsem si jistá, že vám tyto informace poskytne - pokud na ni nemáte kontakt, ptejte se u organizace, u které jste se o zaměstnání hlásila.


20.10.2010
Sandau

Můžete poradit i senioru 80níkovi ? Pak ; mají soudy nějaký mravní či morální povinnost brát na ně zřetel, či je disriminovat dle své volné úvahy ? Podnikatel si nechal plnit práce a služby v akceptované výši 430 tis Kč. K plnění své stavební činnosti si vypůjčil i 100 tis Kč ze SJM. To vše stále sliboval zaplatit až do promlčení.To mu soudy, státní zátupce i policie akcetovaly a senior se nedovolal nápravy, Je nějaká možnost dovoloávat se spravedlnosti, když Vláda ČR a všechny juističní instituce deklarují všestrannou pomoc seniorům. Děkuji vám za odpověď.

20.10.2010
Odpověď Sandau:

Dobrý den, poradit můžeme každému nezávisle na věku, obávám se ale, že téma dovolávání se spravedlnosti u soudů ČR není naštěstí naše parketa. Zkuste se zeptat na www.pravnik.cz, kde funguje také on-line právni poradna.



15.10.2010
Zita R.

Celý život sportuji, a vím, že bez určitého sebezáporu a tvrdosti nejde v životě nic dosáhnout. Závodně jsem působila aktivně téměř do svých 17 -ti let v lyžařském oddíle, mám celkem pěknou sbírku medialí a ocenění. Se stejným zápalem jsem se vrhla na studium VŠE, myslím, že s úspěchem, byla mi nabídnuta i možnost zůstat na katedře, ale to se mi nechtělo, chtěla jsem dělat karéru. I ta se mi povedla. na svoje úspěchy jsem hrdá, záreveň si umím nechat svoji práci dobře zaplatit. Jsem známá tím, že že své projekty dotahuji přesně, úspěšně a v čas do konce. Nadruhou stranu si uvědomuji, že celý život jsem zvyklá jet na plný plyn, což se mi líbí, ale jakoby nejbližší okolí se k tomu staví ne tak nadšeně jako já. Momentálně se nacházím v rozchodové fázi se svým přítelem, se kterým žiji již sedmý rok, jako důvod rozchodu uvedl moje rychlé tempo, kterého prý už nebaví stíhat. tak nevím. Jsem z toho opravdu zklamaná a nevím, co mám dělat...jak se zachovat. Nechci ho ztratit, ale nevím, jak to změnit.

16.10.2010
Odpověď Zitě R.

Dobrý den Zito,
podle popisu vaší situace evidentně máte náhled, což je vzácná věc. Tušíte, že partnerova výtka k vašemu životnímu tempu - a možná i vašemu profesnímu úspěchu je na místě. Samozřejmě, pokud toto víte, není problém v tempu zvolnit, přizpůsobit se jeho potřebám. Otázkou je, jestli se vám přizpůsobit chce, nebo spíš, co by to pro vás znamenalo do budoucna. Možná jde o zdravé životní varování - skutečně jste ve fázi, kdy se sluší zpomalit, začít myslet na rodinu, na potřeby ostatních víc, než na svoje. Nezmínila jste, kolik je vám let a zda máte v plánu s partnerem myslet na rodinu. Nebo naopak, ačkoliv vás současná situace trápí, můžete to být pouze důsledek zvyku - nechcete přijít o někoho, s kým jste zvyklá žít, bojíte se samoty. Ovšem podvědomě hledáte jiného partnera, takového, který by vám ve vašem tempu stačil a ještě pro vás byl inspirací. Vaši konkrétní situaci neznám, tedy pokud si chcete o situaci popovídat, jste zvána.


12.10.2010
lasidora

Dobrý den, jsem na RD, začala jsem pracovat jako finanční poradce, chtěla bych si založit firmu a začít podnikat v oblasti realit a služeb, bohužel, nikde jsem nenašla rady, informace co je třeba k založení rk. Můžete mi poradit? Případně někoho, kdo se v tomto oboru dobře orientuje? Děkuji

16.10.2010
Odpověď lasidora:

Dobrý den,
co se týká zakládání s-r-o, je to stále formálně poměrně komplikovaná forma, která má svá specifika a úskalí, nicméně pokud se podrobně seznámíte s tímto procesem - například doporučuji na www.podnikatel.cz, myslím, že není problém jej zvládnout.
Předmět podnikání není při obecném procesu založení s-r-o důležitý, proto si nemyslím, že zrovna založení realitní kanceláře by měl být problém. Pokud máte zájem, ráda vám poradím, pokud konkrétně napíšete v čem tápete, případně doporučím realitního makléře, který má k oboru blíž než já.


04.10.2010
Rose

Chtěla jsem se zeptat, zda nemáte nějaký dobrý tip: stala jsem se zcela nečekaně zodpovědnou za způsob vzdělávání v naší mini-firmě (prodáváme německé výrobní součástky) - máme 27 zaměstnanců. Přesto, že jsem pracovala na pozici asistentky - neboli někoho zodpovědného za provozní chod, můj nadřízený mi tuto agendu k mé vlastní práce vpodstatě vnutil, předvším bez jakéhokoliv rozhovoru se mnou. Mám na starosti, jak jsem pochopila například kurzy ze zákona - BOZP atd...ale šéf chce, abych mi připravila i nějakou celkovou analýzu - co je na trhu atd...tak brouzdám po internetu, trochu zoufale a narazila tak na vás, poradíte?
Rose

06.10.2010
Odpověď Rose:

Dobrý den Rose, nebojte se této práce, myslím, že naopak budete ráda, že si rozšíříte obzory. Chápu, že je to starost navíc, ale na druhou stranu, pomocí internetu, jak jste správně začala, není problém si udělat představu, jaká je ve vzdělávání situace na trhu. Podívejte se rozhodně na www.educity.cz, tam najdete asi nejkompletnější nabídku, co se u nás nabízí.
Pokud byste chtěla poradit s konkrétními typy školení (v vašem dotazu nic konkrétně neuvádíte, můžeme se na to podívat společně - napište přesně, co hledáte - nepříklad manažerská školení, obchodní, atd...) Tohle by vám ale měl zadat váš nadřízený, co a s jakým cílem od firemních školení očekává.
Co se týče BOZP - v současné době je velmi elegantní řešení využít e-learningové formy - na internetu se dá najít několik firem, které takováto školení nabízejí.


25.9.2010
Věra

Dobrý den, mám ukončenou střední školu chemickou ze zaměřením na farmacii, ale bohužel jsem nezaměstnaná v tomto oboru není možnost zaměstnání, jsem schopná mladá 23let, klidně bych šla do podnikání , ale nic mě nenapadá, pokud mi poradíte budu moc ráda, napište, děkuji předem Věra

26.09.2010
Odpověď Věře:

Dobrý den Věro, určitě není nutné, abyste se vázala pouze na vystudovaný obor - napište mi něco o sobě - co vás baví, pro co máte vlohy, v čem jsou vaše silné stránky. Možná se nám podaří vymyslet něco přes e-mail, nebo, pokud budete chtít, můžeme se na to sejít, záleží na vás.
Hezký den a hlavu vzhůru!


20.9.2010
jesterka

Chtela jsem se zeptat - je mozne resit zde i osobni veci? Dotazy v poradne jsou spise pracovniho charakteru...Zkusim to: je mi 32 let, jsem managerka ve vetsi mezinarodni spolecnosti, se svym tymem nemam zadne vyrazne problemy z hlediska pracovniho vykonu, myslim, ze uz jsem take na svoji pozici celkem dlouho a nic mne nemuze prekvapit. Bohuzel v poslednim roce resim problem na pracovisti ponekud osobniho charakteru, ktery se mi nechce moc rozepisovat. Dokazete mi nejak pomoc?
Dekuji, J.

22.09.2010
Odpověď jesterce:

Dobrý den,
samozřejmě řešíme i osobní záležitosti, ať už se týkají témat rodinných nebo osobních odehrávajících se ale na pracovišti. Pokud si chcete o vašem prblému popovídat, ozvěte se e-mailem nebo telefonicky - kontakty jsou uvedeny na webových stránkách...


17.9.2010
Alice

Dobrý den, ráda bych se dozvěděla více o nabídce Zhodnocení vašeho profesního potenciálu. Ráda bych tuto analýzu podstoupila a proto se zajímám o dalši podrobnosti.

17.09.2010
Odpověď Alici:

Dobrý den,

děkuji za dotaz. Analýza profesního potenciálu je 4 hodinový program, který se skládá z psychodiagnostických a odborných úkolů (v závislosti na pozici klientky). Na základě výsledků je vytvořena pro klientku písemná zpráva v rozsahu min.
A4 analyzující její silné a slabé stránky a doporučující další rozvoj. 3 dny po vytvoření zprávy je realizována schůzka s klientkou, na které je tato zpráva ústně interpretována - tj. klientka mimo písemného doporučení dostane vysvětlení k získaným závěrům a možnost koučovací hodiny zdarma. Pokud byste měla o analýzu zájem, prosím napište mi, jakou pozici nyní zastáváte, vaše kompetence, motivaci pro pro práci na sobě a především, kam podle vašich profesních záměrů chcete směřovat.


6.9.2010
K. Palátová

Dobrý den,
jsem na mateřské dovolené s tříměsíční dcerou a momentálně se velice intenzivně zabývám myšlenkou jak sladit mateřství a novou kariéru. Mám vysokoškolské vzdělání a patnáctiletou praxi na různých pozicích (front office, back office, vedení týmu) v několika společnostech, ale nyní bych ráda pracovala z domova. Můžete mi prosím pomoci při hledání vhodné
pracovní pozice? Děkuji mockrát za Vaši odpověď. K. Palátová

08.09.2010
Odpověď K. Palátová:

Dobrý den,
děkuji za dotaz. Myšlenka pracovat z domova, pokud máte děti a rodinu, je zcela na místě. Otázkou je promyslet, co přesně chcete dělat - pozice zaměstnance s flexibilní pracovní dobou nebo pracovat zcela nezávisle na
"volné noze". Je-li vaše motivace finanční nebo spíš seberealizační a pro co sama máte dispozice.
Můžeme se o tom společně pobavit, zhodnotit vaše profesní a osobnostní předpoklady. Podívat se, jaké jsou možnosti na trhu a jejich nároky. Z vlastní zkušenosti tuto cestu doporučuji, jen je třeba všechno dobře promyslet. Pokud budete mít zájem, ozvěte se mi, domluvíme si schůzku na vaše téma a probereme je.


14.08.2010
Zdravím,

Nevím, jak fungujete, totiž jestli je můj problém vhodný do manažerské poradny. Manažerkou jsem sice byla, nyní jsem delší dobu na volné noze, snad úspěšně, ale můj problém se práce netýká, je vysloveně osobní – a tady zatím řešíte samé pracovní věci, tak nevím, prosím, když tak se mi ozvěte na e-mail, už trochu nevím, budu moc vděčná, díky, Lenka


23.07.2010
Vlaďka

Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o pomoc s mým dalším profesním vývojem. Mám pocit, že už jsem toho pro vybudování kariéry udělala opravdu hodně. Odjela jsem do Anglie, abych se naučila jazyk, při zaměstnání vystudovala vysokou školu, navštěvuji kinezioložku a hodně jsem na sobě zapracovala, dokázala jsem se srovnat sama se sebou. Mám zkušenosti s řízením lidí i odbornou praxi. Jenže to asi nedokážu prodat a prosadit se. Vždy skončím tak, že dělám tu práci, která není nikde vidět, nebaví mě, zajímavé projekty dostávájí jiní lidé kolem mě a já zůstávám stále v jednom bodě. Navíc v současném zaměstnání jsem často terčem posměchu mého nadřízeného i mých kolegů, protože mám jiný názor něž většina a nebojím se to říct nahlas. Jsem z toho všeho už strašně vyčerpaná. Už nemám sílu nastoupit do další firmy, kde to bude opět stejné. Naučila jsem se užívat si života a být aktivní v soukromí, ale asi nebudu opravdu šťastná, pokud nebudu spokojená ve svém zaměstnání. Prosím můžete mi pomoci? Děkuji moc za odpověď. S pozdravem Vlaďka

23.07.2010
Odpověď Vlaďka:

Dobrý den Vlaďko, díky za důvěru. Vašemu problému rozumím a určitě můžeme společně hledat řešení, jak z této situace ven. Objektivně jste udělala pro svoji kariéru maximum, máte znalosti i praxi. Bude dobré si o vaší situaci popovídat a pokusit se najít správný směr. Byla by škoda točit se v kruhu. Protože jste uvedla telefonický kontakt, budu vás na něj kontaktovat a domluvíme si nezávaznou schůzku. Bohužel vzhledem ke kapacitě to je možné až v týdnu od 8.srpna, pokud souhlasíte.



19.07.2010
a.nikisova

Dobrý den, mým povoláním je grafik, fotograf, operátor DTP. Momentálně jsem na RD a chtěla jsem přispět nějakým způsobem do rodinné kasy. Založila jsem si ŽL, vytvořila e-shop (který už je zrušený z důvodu nedostatku peněz na zaplacení webhostingu), fungovalo to cca 0,5 roku. Vystavovala jsem na prodej zboží, které jsem sama doma vyráběla, originální nosítka pro dětí a pletenou módu a doplňky. Nakonec z toho vyšlo, že na poplatcích jsem zaplatila víc než vydělala. I přes to, že jsem použila služeb AdWords v googlu, seznam klik, fler. Nevím kde je chyba. Původem jsem Ruska, v ČR bydlím 15 let, můj rodný jazyk je momentálně nevyužit, tak jsem se snažila kontaktovat několik firem v Rusku, že bych tu dělala třeba distributora jejích značce nebo poradce, ale ani mi neodpověděli na e-mail. V čem dělám chybu? Poraďte mi prosím, kde a jak jednám špatně. Já se podnikání nebojim, jen nevím jak vše zorganizovat aby to fungovalo. Velice Vám děkuji za jakoukolí odpověď.

21.07.2010
Odpověď a.nikisova:

Díky za dotaz do poradny. Nemyslím si, že by vaše profese - grafik,operátor DTP - nebyla vhodná na samostatnou živnost. Otázkou je spíš e-shop, který pokud má být úspěšný, musí prodávat věci, které zákazníci pokud možno už někde vyzkoušeli, chtějí je koupit pouze levněji. Nevím, zda to nebylo zrovna riziko vašich produktů. Rozhodně ale podnikání nevzdávejte, radila bych vám držet se práce grafika DTP, trochu se rozkoukat a znovu se nechat inspirovat. Co se týče organizace, nápadů a reklamy vašich případných služeb, můžeme téma rozebrat podrobněji a určitě nějaké řešení najdeme, hlavu vzhůru!


01.07.2010
Tiscali

Dobrý den, chtěla bych vědět, jaký je můj profesní potencionál?

02.07.2010
Odpověď Tiscali:

Díky za dotaz. Mapování a vyhodnocení manažerského potenciálu včetně poradenství, jak s ním naložit je naše standardní služba, je potřeba se ale k této analýze sejít k osobní schůzce. Na schůzce se domluvíme, co chcete vědět a co přesně vám můžeme nabídnout. Pokud souhlasíte, ozvěte se s termínem telefonicky nebo e-mailem.


02.06.2010
Misa

Uvazuji o zmene pozice, klidne i mimo firmu, protoze se po 3 letech uz nemam moc co ucit. Zaroven se trochu bojim rizika, ze proste na vetsi agendu nebudu stacit? Co s tim? Diky i za nepatrne povzbuzeni :-) Odpoved prosim nejlepe pouze na e-mail, diky, Misa


12.5. 2010
Patrik

Dobrý den. Už nevím co mam dělat nevím kdo mi muže poradit a pomoc.Je mi 18let a zamiloval jsem se do holky ktery je 23let a ona zas do mě. Akorát má 3 letou holčičku a přítele.Nevím co mam dělat ona má strach že o tu holčičku přijde že nebude moc kamjít když se z přítelem rozejde.Ale já jsemjí řikal že budu moc rád když semnou bude jak ona tak i holčička.Jenom že ona má prostě strach.I když jsemjí řikal že seženo pronajem a veškerou výbavu.Chtel bych aby byla štastná z holčičkou.Miluju jí a ona zas mě.ale i trošku jeho i když se jí hnusi snim spat.Říkala že má o mě strach že by mi mohl něco udělat ale já jsemjí na to řekl že mi je jedno když mi neco uděla hlavně aby byla štastná a semnou.Vidame se potaji.a jen na chvilku a když už musíme od sebe tak se nam nechce.Vím že je to docela blby vás prosit o pomoc ale prosím vás o to.Už nevím co mám dělat Miluju jí a i tu malou.Prosím odepište co nejdřív děkuju vám za to. Jste ženy tak vás o ot prosím co mám dělat? Myslíte že je řešení už se neschazet? I když to nechcem?

13.5.2010
Odpověď Patrikovi:

Je v pořádku, že pokud máte problém, pokoušíte se najít řešení, třeba přes internetovou poradnu. Za to se neomlouvejte, naopak je to známka vaší zralosti. Z popsané situace vyplývá, že se vaší zadané přítelkyni snažíte nabídnout maximum (vztah, materiální zázemí i přijetí jejího dítěte). Ona stále váhá, argumentuje strachem z reakce jejího partnera. Tato její obava je pochopitelná, zdá se, že se bojí opustit jistoty, které jí současný oficiální, když zdá se nenaplněný vztah dává. Na druhou stranu, řešení situace může přinést pouze ona, myslím, že vy už víc nemůžete dát ani udělat. Zkuste si stanovit nějaký konkrétní termín - cca 14 dní, do kterého se ještě budete pokoušet přítelkyni přesvědčit. Pokud se věci nepohnou, vztah přerušte, ale absolutně. Dejte přitelkyni pocítit, jaké je to bez vás, co ztratí. Sama uvidí, zda je to pro ni zásadní nebo ne. Pak se rozhodne a vy signály tohoto rozhodnutí přijměte. Je to těžké, ale pokud si touto zkušeností neprojdete, budete se oba pořád točit v bolestivém kruhu očekávání a iluzí.


02.4.2010
Jana

Dobrý den,
zajímám se o psychologii a vždycky jsem přemýšlela o tom, že se nechám testovat, ale musím se přiznat, že nevěřím výsledkům a možná mám i strach z toho co se dozvím. Můžete mi sdělit váš názor ?

04.04.2010
Odpověď Janě:

Tento pohled na psychodiagnostiku je u nás stále ještě běžný. Moderní diagnostické metody však pracují ne s odhady, ale exaktními údaji a složitými statisticko-matematickými výpočty. Za psychotesty je dnes schován celý vědní obor. Ale jako u všeho ostatního je třeba dobře si vybrat komu se svěříte do rukou. Se všemi statistikami lze manipulovat – podívajte se na politické debaty. My vám nabízíme především individuální přístup, diagnostiku zaměřenou na vaše potřeby (pokud ji vůbec budete potřebovat) a diskrétnost při spolupráci. Ověřit si výsledky už budete muset sama.


28.03.2010
Kytička

Prošla jsem už u svého zaměstnavatele mnoha kurzy a semináři. Mám vysokoškolské vzdělávání a několik let manažerské praxe. Přesto jsou dny, kdy bych nejradši zalezla zpátky pod peřinu a do práce ani nevyrazila. Uměli byste mi pomoci ?

29.03.2010
Odpověď Kytičce:

Určitě vám můžeme slíbit, že vám dokážeme pomoci najít odpověď na to proč se tak cítíte. A také bych vás ráda uklidnila, že tyto pocity máme občas všichni. Věřím, že pokud o to budete opravdu stát, dokážeme společně najít řešení a že by se vaše „dny“ už nemusely opakovat.


02.01.2010
Mary

Hledám novou práci, můžete mi pomoc?

04.02.2010
Odpověď Mary:

Zkusíme to. Nemůžeme vám najít přímo novou práci, to za vás nikdo neudělá. Ale můžeme vám pomoci s jejím hledáním a s výběrem vhodné kariéry. Také vás můžeme připravit na úspěšný přijímací pohovor a poskytneme vám podporu a konzultace v celém procesu hledání vhodné pracovní pozice.




Omlouvám se, ale momentálně vzhledem k pracovnímu vytížení není v mých silách poradnu otevřít, děkuji za pochopení.

REFERENCE

Návštěva v poradně Trust Frame mi pomohla hned v několika rovinách. Profesně zkušená a lidsky velmi příjemná terapeutka Lucie Nápravová se rychle zorientovala v problému, se kterým jsem za ní přišla. Pomohla mi odstartovat proces osvobození od úzkosti a posílení sebevědomí, což mi již nyní přináší úlevu a radost. Navrhla mi také postup v delším časovém horizontu. 

Ocenila jsem, že přitom sledovala můj příběh víc než vidinu okamžitých zisků pro svou poradnu.

Díky konzultaci v Trust Frame jsem znovu nabyla důvěru v psychologické poradenství, dávnými pokusy jinde pošramocenou.

To považuji za důležité na celý život. S důvěrou doporučuji.

Karolina Rothova

 



DALŠÍ REFERENCE
 

Jana, 28 let, Office managerka

Na psycholožku společnosti TrustFrame Mgr.Lucii Nápravovou jsem se obrátila s problémem - setrvat nebo odejít z firmy, kde jsem za tři roky udělala maximum, ale nedostávala další příležitosti. Také jsem bojovala se změnami nálad svého nadřízeného. To ještě zvětšovalo moje napětí. Konzultace mi pomohly srovnat si v hlavě, co vlastně chci a nechci.

 

Veronika, 33 let, Ředitelka podpůrné divize

S konzultantkou ze společnosti TrustFrame - Mgr. Lucií Nápravovou jsem se pravidelně setkávala několik měsíců. Pomohla mi mezi čtyřma očima zanalyzovat mou situaci a nastavit priority - týkající se komplikací mého osobního života, který silně zasahovaly do mých pracovních závazků. Možnost popovídat si o problémech byla osvobozující.

 

Renáta, 35 let, Finanční specialistka

Řešila jsem pomocí TrustFrame problém, jak získat během rodičovské dovolené pracovní pozici k seberealizaci. Získala jsem sebejistotu jak vystupovat při pohovorech, napsat správně CV, jak se nedat odbýt, tím, že mám malé dítě, tak mám zůstat doma. Zvýšilo se mi sebevědomí a chuť zvládat rodinu i práci.
Login
E-PORADNA

Vstupte
TRUST FRAME


Vstupte
PSYCHOLOGICKÉ PORADENSTVÍ
ON-LINE

O nás: Článek na iDnes: První on-line poradna pro manažerky a podnikatelky
Článek na iDnes: Pomoc pro podnikatelky a manažerky s výběrem zaměstnanců
Topkontakt - iDnes pro managerky a podnikatelky, personální poradenství, Takeit iDnes - Vaše kariéra a růst, vedení a řízení firmy, Individuální manažerské kurzy

Copyrigt © 2009 - 2010 TrustFrame s.r.o.
Created by © 2010 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek & webdesign a vytvoření e-shopů